Měli jsme bránit? To je často pokládaná otázka.
Během minulého režimu se jednoznačně zastávala obrana, podporována samozřejmě "ochranitelským" SSSR. Komunisté měli Mnichov jako důkaz neschopné buržoazní vlády v čele s E. Benešem.
Pojďme se podívat na variantu, která v tuto tragickou dobu mohla nastat...
E. Beneš po naléhání čs. generálů je stále pro Mnichov. Naši generálové však jsou pro rozhodnou obranu i v případě osamocené války s Německem a jeho spojenci ( Maďarsko, Polsko). Prezident to odmítá a obhajuje se vyvražděním národa a nejistou budoucností našeho státu. Generálům dojde trpělivost a myslÍ si, že tato jednání jsou zbytečná a vedou pouze ke ztrátě drahocenného času. Nastolí vojenskou diktaturu a mocnostem z Mnichova posílají zprávu, že naše pohraničí nevydáme.
Hitler je silně rozčílen a prohlašuje k západním mocnostem, že Československo napadne.
Francie a Anglie proti tomu nic neudělá. Pro Československo přeci udělali vše, co mohli.
Hitler nařizuje okamžitě útok na naši republiku i přes to, že jednotky ještě nejsou ve výchozích postavení.
I. sled útočících německých armád je, sice ztěží, odražen. V západních Čechách ovšem je tak veliká přesila, že naše jednotky po několika hodinách bojů v lehkém opevnění před velikou přesilou ustupují na Pražskou čáru. To se podaří jen několika jednotkám...Vychvalované německé tankové jednotky mají těžké ztráty, hlavně typy Pzkpfw. I a II. Tyto slabě pancéřované tanky( spíše tančíky ) jsou velmi zranitelné.
Čs. kulometčíci používající také průbojné střelivo jsou pro tyto tanky hodně nebezpečné, nemluvě o čs. 37 mm kanonech Škoda.
V severních Čechách k žádnému většímu průlomu nedošlo, ztracená území byla vybojována zpět. Sergej Vojcechovskij, velitel I. armády se ukázal jako velmi dobrý
bojový velitel.
II. armáda, vedená V.Lužou, si držela také své pozice, ale poláci pronikli přes linii lehkého opevnění. Jednotky, které zůstaly v opevněních, jsou pro Poláky velmi těžkým soupeřem a polské jednotky krvácí před střílnami našich řopků. Proto Poláci mají málo jednotek v předních liniích pro další útok. Ten naštěstí byl zastaven 3 čs. divizemi, které sem byly přesunuty proti Polsku.
III. armáda si také drží pozice, i přes veliká zběhnutí a zrazení vojáků maďarské, slovenské a německé národnosti... Maďaři nejsou s to překonat palebné vějíře našich kulometů
Řopíky na jižní Moravě odolávají útokům německých vojáků a tanků také.
Německá armáda bojuje s velikou nekoordinovaností, kterou můžeme přičíst k Hitlerovu rozkazu ihned zaútočit ještě před plným připravením.
HItlerova branná moc posílá do boje další divize. Naše jednotky se po několika dnech stahují na Pražskou čáru. Ústup čs. jednotek jistí ze vzduchu naše stíhačky, které bitevními nálety napadají pomalu postupující Wehrmacht.
O Pražskou čáru a Vltavskou čáru je sveden tuhý boj, který stojí obě strany desetitisíce obětí...
KONEC čs.obrany se dá předpokládat na 2. až 3. týden obrany.
A co si myslíte vy?
--------------------------------------------------------------------------------------
Nepřátelé ( Německo, Polsko, Maďarsko ) by jistě měly velmi těžké ztráty, zejména poslední dva jmenovaní. U maďarů si to můžeme dokázat na naší obraně Podkarpatské Rusi v březnu 1938, kdy vlastně jen prapory SOS (četnictvo, policie, finanční stráž) dokázalo odrážet a zdržovat několikanásobnou přesilu regulérního vojska, před kterým postupovali maďarští teroristé v civilu.
To samé platí o polských armádních jednotkách a teroristech. Známé jsou boje mezi naší a polskou armádou na severní Moravě a severním Slovensku.
--------------------------------------------------------------------------------------
Na téma Československo a rok 1938 doporučuji knihu Žáby v mlíku, Naše vojsko, 2008
--------------------------------------------------------------------------------------
Komentáře
Přehled komentářů
Dle dostupných informací by ani Polsko, ani Maďarsko německý útok nepodpořilo.
Poláci by si hlídali Sovětský svaz. Ten by v rámci smlouvy, v případě překročení našich hranic polskou armádou zaútočil.
Maďaři by do toho také nešli. Ty by blokovalo Rumunsko, které svým smlouvám chtělo dostát.
Zbývali by tedy Němci. Možná jsem velký optimista, ale můj názor je, že bychom se ubránili.
Síla Luftwaffe
(Radek V., 13. 9. 2011 11:16)Jako jeden z důvodů nadřazenosti Luftwaffe bývá udávana moderní taktika stíhačů, zapomíná se na to, že Werner Mölders, který ji prosadil do užívání, byl v září a říjnu 1938 ještě ve Španělsku. Teprve v prosinci 38 až březnu 39 vydával předpisy a řády pro zavedení 4členných rojů a změněné taktiky - právě včas pro akci v Polsku. Drtivá většina stíhačů Luftwaffe by proti ČSA v říjnu 38 nastupovala se 3člennými roji se stejnou taktikou jako my. Masivní bombardování Luftwaffe by se taky nekonalo - v každém větším městě byla silná německá menšina, kterou by Hitler nemohl bombardovat, němci neměli dost pum, takže by se soustředili na přímou podporu a útoky by cílili na dopravu a sklady - jenže silně poškozená železnice se dá opravit do 12 hodin, takže při výpadku náletů díky špatnému počasí by železnice fungovala. Polsku se nevyplatilo soustředění PVO na ráži 40 mm, protože německé bombardéry létali nad 4 km, kde byly Boforsy neúčinné, chyběli jim 20 mm PL kanóny pro obranu proti Štukám a bitevním Hs.123, které jsme my měli.
Jste příliš pesimistický
(Radek V., 16. 8. 2011 10:36)Poláci i Maďaři by poslali jen teroristy, se kterými by si armáda poradila - Poláci by se báli Sovětské armády, Maďaři zase Rumunska a Jugoslávie, čekali by, jak to dopadne. První údery Luftwaffe na prázdná, ale bráněná letiště - naše malé ztráty a velké pro Němce. Přišly bychom o část velkých MB-200 - zbytek by s A.100 a Ab.101 létal na noční akce, případně denní za horšího počasí kryté Aviemi. Záseky, zničené mosty a vojáci na hranicích zdržují postup Němců - jen malé střety s freikorpsem - zdecimován už v září - sudeťáci prchají nebo se s rodinami skrývají v lesích před válkou - žádné akce. Týden by němcům trvalo, než by se probili k hlavní síti opevnění. Lehké opevnění s protitankovými překážkami a sítí zákopů s připravenými obránci a maskovanými děly představuje nepřekonatelnou překážku - stuky zničí několik bunkrů, a Hs.123 kropí zákopy a některá děla, ale zbytek funguje a pěchota nemá šanci prorazit - tankové útoky končí na překážkách a PT dělech, něm. ženisty a pěchotu kosí kulomety, minomety a děla. Postup Němců se zastavil - obranu nejde obejít, jen prorazit, lokální průlomy zastaveny nočními protiútoky nebo na druhé linii. Nízkoletící něm. letouny mají velké ztráty, stuky a Hs.123 útočí na frontové cíle, zbytek bombardérů plošně z velkých výšek - působí sice velké škody domům, ale malé ztráty, obvykle minou cíl. Po týdnu bojů by Luftwaffe omezila akce kvůli nedostatku paliva a munice. V dlouhých nocích přesunuté zálohy ze Slovenska nahrazují ztráty. Nespolehliví poláci a maďaři kopou zákopy a odstraňují škody po náletech - kvůli rodinám si nedovolí sabotovat. Špatné říjnové počasí by omezovalo útočné možnosti Němců - přestávky v náletech usnadňují přesuny a opravy. Avie by měli ztráty při útocích na bráněné německé kolony, takže by na ně útočili Šmolíky, Avie by je kryly, napadaly nebráněné cíle a bojovaly s Luftwaffe. Po týdnu by přiletěli první sovětští "dobrovolníci" s I-16 - přeberou boj proti Bf-109, pak SB-2. Po dalším týdnu pozičních bojů má Luftwaffe palivo a munici jen pro obranu. Češi mají stále zhruba polovinu B-534, Š-328 a ostatních letadel, jen MB-200 je už jen pár. Díky obranným bojům přebytky zachráněných pilotů. Protiútok české armády na Vídeň ale Němci zastavují a odrážejí, spotřebovávají ale zbytky munice a paliva. Velká Británie konečně označuje Němce za agresory a připojuje se k německé blokádě, kterou už vyhlásila Francie a SSSR. Noční nálety MB-200 a A.100/A.b101 demoralizují němce i rakušany, embargo na dovoz ropy ohrožuje celé Německo - Rumunsko nedodává naftu z Ploiesti. Wehrmacht s podporou Canarise svrhne a střílí Hitlera, Himmlera a Heydricha a zatýkají ostatní. Pak příměří, uzavření míru - ašský výběžek a další špatně hlídatelné území předány Německu, normální odsun části Němců.
Branit se
(Martin, 24. 6. 2009 14:35)
Souhlasim, ze je tato otazka pomerne casto rozebirana.
Z vojenskeho hlediska by slo pravdepodobne o predem ztraceny boj (i kdyz Jan Drnek v knize Zaby v mliku nabizi i variantu opacnou, pomerne logicky znejici). Nicmene zustava nekolik kdyby, napriklad zda by Hitler skutecne zautocil, kdyz mu zcela zjevne slo o nas zbrojni prumysl (pritom lze predpokladat, ze by cs. armada na ustupu tyto tovarny znicila), stejne jako o vyzbroj jiz vyrobenou (doslo by k jejimu zniceni), nepocitaje v to nepripravenost Nemecke armady na zahajeni utoku...
Druhym aspektem je dopad politicky. Nemyslim tim ted Benese, Gotwalda a dalsi, ale dopad na narod, jeho sebevedomi a postoje. Zde doslo myslim k nenapravitelne skode, nebot narod byl misto moznosti hrdinske obrany (podivejme se na Polsko, Recko nebo Jugoslavii) akceptoval zradu svych politiku, jako ostatne mnohokrat pred Mnichov, tak i po nem... tezko pak od naroda s takovou historickou zkusenosti cekat, ze se za sva prava bude cestne a bez egoistickych umyslu rvat...
Re: Branit se
(Pavel, 19. 12. 2010 22:32)Knihu od p.Drnka jsem přečetl,historikové uvádí, že vzepětí národa bylo obrovské(a poslední),p.president řešil těžké dilema ... Bojovat jsme měli, naši vojáci dokázali, že to umí ... Náš národ měl v kritických chvílích "slabé politické vedení" i v dalších zlomových letech ...
Branit se
(Martin, 24. 6. 2009 14:44)Tato otazka take souvisi nekolika dalsimi, napr. zda narod, ktery svou svobodu nebrani (a spoleha na pomoc odjinud), si svobodu skutecne zaslouzi..., zda se politicke vedeni cs. naroda v roce 1938 nedopustilo vlastizrady, a melo byt souzeno podobne, jako byli souzeni clenove protektoratni vlady... a jedna aktualni, zda se soucasne politicke vedeni (nemyslim tim zadnou politickou stranu) nejak zasadne lisi od politickeho vedeni v roce 1938...
Ostatní útočníci
(Pavel Jarý, 23. 4. 2021 11:51)