Dle dostupných informací by ani Polsko, ani Maďarsko německý útok nepodpořilo.
Poláci by si hlídali Sovětský svaz. Ten by v rámci smlouvy, v případě překročení našich hranic polskou armádou zaútočil.
Maďaři by do toho také nešli. Ty by blokovalo Rumunsko, které svým smlouvám chtělo dostát.
Zbývali by tedy Němci. Možná jsem velký optimista, ale můj názor je, že bychom se ubránili.

Jako jeden z důvodů nadřazenosti Luftwaffe bývá udávana moderní taktika stíhačů, zapomíná se na to, že Werner Mölders, který ji prosadil do užívání, byl v září a říjnu 1938 ještě ve Španělsku. Teprve v prosinci 38 až březnu 39 vydával předpisy a řády pro zavedení 4členných rojů a změněné taktiky - právě včas pro akci v Polsku. Drtivá většina stíhačů Luftwaffe by proti ČSA v říjnu 38 nastupovala se 3člennými roji se stejnou taktikou jako my. Masivní bombardování Luftwaffe by se taky nekonalo - v každém větším městě byla silná německá menšina, kterou by Hitler nemohl bombardovat, němci neměli dost pum, takže by se soustředili na přímou podporu a útoky by cílili na dopravu a sklady - jenže silně poškozená železnice se dá opravit do 12 hodin, takže při výpadku náletů díky špatnému počasí by železnice fungovala. Polsku se nevyplatilo soustředění PVO na ráži 40 mm, protože německé bombardéry létali nad 4 km, kde byly Boforsy neúčinné, chyběli jim 20 mm PL kanóny pro obranu proti Štukám a bitevním Hs.123, které jsme my měli.

Poláci i Maďaři by poslali jen teroristy, se kterými by si armáda poradila - Poláci by se báli Sovětské armády, Maďaři zase Rumunska a Jugoslávie, čekali by, jak to dopadne. První údery Luftwaffe na prázdná, ale bráněná letiště - naše malé ztráty a velké pro Němce. Přišly bychom o část velkých MB-200 - zbytek by s A.100 a Ab.101 létal na noční akce, případně denní za horšího počasí kryté Aviemi. Záseky, zničené mosty a vojáci na hranicích zdržují postup Němců - jen malé střety s freikorpsem - zdecimován už v září - sudeťáci prchají nebo se s rodinami skrývají v lesích před válkou - žádné akce. Týden by němcům trvalo, než by se probili k hlavní síti opevnění. Lehké opevnění s protitankovými překážkami a sítí zákopů s připravenými obránci a maskovanými děly představuje nepřekonatelnou překážku - stuky zničí několik bunkrů, a Hs.123 kropí zákopy a některá děla, ale zbytek funguje a pěchota nemá šanci prorazit - tankové útoky končí na překážkách a PT dělech, něm. ženisty a pěchotu kosí kulomety, minomety a děla. Postup Němců se zastavil - obranu nejde obejít, jen prorazit, lokální průlomy zastaveny nočními protiútoky nebo na druhé linii. Nízkoletící něm. letouny mají velké ztráty, stuky a Hs.123 útočí na frontové cíle, zbytek bombardérů plošně z velkých výšek - působí sice velké škody domům, ale malé ztráty, obvykle minou cíl. Po týdnu bojů by Luftwaffe omezila akce kvůli nedostatku paliva a munice. V dlouhých nocích přesunuté zálohy ze Slovenska nahrazují ztráty. Nespolehliví poláci a maďaři kopou zákopy a odstraňují škody po náletech - kvůli rodinám si nedovolí sabotovat. Špatné říjnové počasí by omezovalo útočné možnosti Němců - přestávky v náletech usnadňují přesuny a opravy. Avie by měli ztráty při útocích na bráněné německé kolony, takže by na ně útočili Šmolíky, Avie by je kryly, napadaly nebráněné cíle a bojovaly s Luftwaffe. Po týdnu by přiletěli první sovětští "dobrovolníci" s I-16 - přeberou boj proti Bf-109, pak SB-2. Po dalším týdnu pozičních bojů má Luftwaffe palivo a munici jen pro obranu. Češi mají stále zhruba polovinu B-534, Š-328 a ostatních letadel, jen MB-200 je už jen pár. Díky obranným bojům přebytky zachráněných pilotů. Protiútok české armády na Vídeň ale Němci zastavují a odrážejí, spotřebovávají ale zbytky munice a paliva. Velká Británie konečně označuje Němce za agresory a připojuje se k německé blokádě, kterou už vyhlásila Francie a SSSR. Noční nálety MB-200 a A.100/A.b101 demoralizují němce i rakušany, embargo na dovoz ropy ohrožuje celé Německo - Rumunsko nedodává naftu z Ploiesti. Wehrmacht s podporou Canarise svrhne a střílí Hitlera, Himmlera a Heydricha a zatýkají ostatní. Pak příměří, uzavření míru - ašský výběžek a další špatně hlídatelné území předány Německu, normální odsun části Němců.

Souhlasim, ze je tato otazka pomerne casto rozebirana.

Z vojenskeho hlediska by slo pravdepodobne o predem ztraceny boj (i kdyz Jan Drnek v knize Zaby v mliku nabizi i variantu opacnou, pomerne logicky znejici). Nicmene zustava nekolik kdyby, napriklad zda by Hitler skutecne zautocil, kdyz mu zcela zjevne slo o nas zbrojni prumysl (pritom lze predpokladat, ze by cs. armada na ustupu tyto tovarny znicila), stejne jako o vyzbroj jiz vyrobenou (doslo by k jejimu zniceni), nepocitaje v to nepripravenost Nemecke armady na zahajeni utoku...
Druhym aspektem je dopad politicky. Nemyslim tim ted Benese, Gotwalda a dalsi, ale dopad na narod, jeho sebevedomi a postoje. Zde doslo myslim k nenapravitelne skode, nebot narod byl misto moznosti hrdinske obrany (podivejme se na Polsko, Recko nebo Jugoslavii) akceptoval zradu svych politiku, jako ostatne mnohokrat pred Mnichov, tak i po nem... tezko pak od naroda s takovou historickou zkusenosti cekat, ze se za sva prava bude cestne a bez egoistickych umyslu rvat...

Knihu od p.Drnka jsem přečetl,historikové uvádí, že vzepětí národa bylo obrovské(a poslední),p.president řešil těžké dilema ... Bojovat jsme měli, naši vojáci dokázali, že to umí ... Náš národ měl v kritických chvílích "slabé politické vedení" i v dalších zlomových letech ...

Tato otazka take souvisi nekolika dalsimi, napr. zda narod, ktery svou svobodu nebrani (a spoleha na pomoc odjinud), si svobodu skutecne zaslouzi..., zda se politicke vedeni cs. naroda v roce 1938 nedopustilo vlastizrady, a melo byt souzeno podobne, jako byli souzeni clenove protektoratni vlady... a jedna aktualni, zda se soucasne politicke vedeni (nemyslim tim zadnou politickou stranu) nejak zasadne lisi od politickeho vedeni v roce 1938...